1/3 mé výzvy za mnou, ale celý život „fitness stylu” přede mnou :-)

1/3 mé výzvy za mnou, ale celý život „fitness stylu” přede mnou :-)

 

Když se ohlédnu za uplynulým týdnem, byl plný snad všeho. Tréninku, vína, radosti, bolesti, smíchu, slz a na závěr nemocného syna. Boží vrchol :-)

Takže, jak to probíhalo…

Trénink ve fitness centru s osobním trenérem Petrem - 4x. Dva tréninky jsme zaměřili na horní část těla (důvodem bylo mé neustále hekání a fňukání nad stále bolavýma a unavenýma nohama po půlmaratonu).

Třetí a čtvrtý trénink byl zaměřen na celé tělo. Biceps, triceps, ramena, prsa, mezilopatkové svaly, vzpřimovače, zadek, vnitřní strana stehen, zadní strana stehen, přední strana stehen, břicho na tisíc způsobů... :-D

Když se nad tím nyní zamýšlím, trochu jsem flákala závěrečná protažení. Jsem po tréninkách tak vyfluslá, že se tak těším do sprchy… že udělám hmit sem, hmit tam… předklon, úklon… a hotovson. To musím zlepšit.

Jsem zastánce názoru, že posilovaný sval se má protahovat. Hlavně u žen. Na diskuzi: kdy a jak se protahovat, by nestačil jeden pracovní den. Co trenér, to trochu jiný pohled na věc. Zajímavé :-D

Zpět k tréninkům… jednou jsem si byla zaplavat. Dali jsme si 1,1 km pěkně v tempu a já se maličko vrátila do mých mladých let (zní to úplně strašně), kdy jsem dělala synchronizované plavání :-). Od té doby vodu miluju.

V sobotu jsem chtěla jít na trénink s Petrem. Ale… člověk míní, život mění. Můj milovaný Dominik chytil neštovice. Jupí…

Takže maminka je úplně na kaši. Nevyspalá a unavená. Do toho jsem zjistila, že já neštovice ještě nikdy neměla!!! HOROR!

„Paní Svobodová, vy jste ještě neměla neštoviceeee? Jééé, tak to je do 14 dní čekejte. Jééé, to vám nepřeju. Dospělí to špatně snášíííí. To jsou horečky. Pupínky uplně všudeee…“

Má chabá odpověď: "Nééé, já nemůžu čekat na neštovice, já se musím starat o dítě a o firmu. A… za 14 dní jedu na dovolenou”

Pan doktor mě ujistil, že to mám blbé a  nezbyde mi než čekat :-D.

Nevím jak to, ale má mamka přišla na to, že od styku s nákazou se můžete nechat do 72 hodin očkovat.

YES!!! A já začala navolávat… a volat… a volat… a… po půl hodině volání jsem byla zpět úplně na stejném místě, jako na začátku. Pecka.

Každopádně: Janičce se jen tak nedá a má očkování, takže nečeká na smrt v podání neštovic.

Ale: po očkování klid, bez zátěže, bez sluníčka. Takže: víkend jsem měla volno od fyzické aktivity.

Můj starší bráška slavil narozeniny, tak jsem jela na oslavu. No jasně, trochu jsem se uvolnila, něco málo jsem spápnula, popila víno… :-). No, nekývněte na větu: „Sestřičko, mám tu kamaráda, ten nepije, odveze Tě domu :-).“ Tak sestřička v tom brášku nenechala a pila víno :-)

Dnes máme pondělí a odpoledne mám už trénink s Péťou ve fitku. Těším se.

Jo a jinak ještě: co se týče stravy.

Nedržím dietu!!! Ale mám své zásady (a zásady se mají občas porušovat :-D)

Takže:

- trénink nalačno,

- první do sebe dostanu 0,5 l freshe z grepu a 0,5 l freshe z celeru,

- ovoce jím pouze dopoledne,

- vynechala jsem přílohy,

- vynechala jsem pečivo (počítají se chlebíčky u bráchy na oslavě? :-)),

- oběd a večeře: vše kombinovat se zeleninou – maso + zelenina, vajíčko + zelenina, ryba + zelenina,

- piji čistou vodu, kterou občas mixnu s Isofruitem,

- omezení alkoholu na minimum.

Tak to byl můj 1. týden z 3týdenní výzvy „Jsou 3 týdny času dost nebo málo?“

Držte mi palce, jedu dál…

U mě na Instagramu @jana_jumpingfitness sledujte tréninky, atd.

Pac a pusu, Jana :-)